Prázdný pokoj, plný bar

Z následujícího rozjímání by asi MUDr. Karel Nešpor neměl radost, přiznávám. Na druhé straně, může člověk s neutrálním vztahem k alkoholu chápat vesmíry, které tato látka vytváří?  Může barvoslepý ocenit barvy? Může člověk bez slabostí porozumět lidem, kteří již v okamžiku narození mají v genech kód předurčující je k náchylnosti ke všem závislostem světa?

Alkohol je letadlo, které mne kdykoli dopraví na dovolenou. Nasednu, pocítím zrychlení...a už jsem nad mraky, které stíní můj život. Letím výš a výš, a moje problémy jsou menší a menší, až je buď nevidím, nebo ztratím chuť věnovat jim jedinou myšlenku. Letím ve sféře, kde je trvale jasné nebe a slunečno.

Alkohol ze mne dělá velkorysejšího člověka. Najednou se dokážu opravdově smát vtipům Zdeňka Izera, třebaže je slyším po stopadesáté a ve velmi špatném podání. Kamarádi konečně usoudí, že mám smysl pro humor. Jsou šťastní, že jsou vtipní, a já jsem šťastná, že jsou šťastní. Máme potom moc hezký večer a všechny bytosti jsou šťastný. Přesně tak, jak si to na bigboardech přeje Karel Janeček.

Při velkém nasazení mne alkohol umí vtáhnout do páté dimenze. Někdy se mu to podaří, když se na samotu houpu v křesle, jehož jednotvárné pohyby kombinuji s usrkáváním ve sladěném rytmu a hleděním do krbu, bílé zdi nebo jiného vhodného objektu. Jsem-li právě v páté dimenzi, nikdy to netuším, dokud tam jsem. Důkazy najdu až ráno, většinou ve formě zdánlivě pomatených emailů či zpráv odeslaných bez mého vědomí z telefonu. Vím, že z páté dimenze si nelze nic pamatovat a že návraty do čtyřrozměrného světa jsou z principu těžké a bolestivé. Přesto mám někdy podezření, jestli jsem...soudě na základě obsahu zpráv... byla stále ještě v páté dimenzi... a nebo už rovnou v černé díře.

Alkohol je moje letadlo daleko. Nad oblaka. Pryč.

Do exotických krajů, nevšedních nálad, do světů, kde ještě stále nic není nemožné a všechny dveře jsou otevřené.

Alkohol je můj mistr děje, který mne seznamuje s lidmi na letišti, ukazuje jiný pohled na život, staví do pozice pozorovatele zdálky.

Alkohol mne učí vychutnávat přítomný okamžik. Okamžik nezastíněný problémy a předpokládanou povinností účastnit se lidského hemžení.

Když piji, oceňuji tím dílo Stvořitele. Či přírody, chcete-li.

P.S. Při psaní blogu bylo vypito 5 jedenáctistupňových piv značky Pobuda.

P.S.S. EDIT 4. 3. 2022

Alkohol je moje letadlo...ale pilot právě ohlásil nouzové přistání.